Demineralizace

Demineralizace je proces uvolňování iontů minerálů (zejména vápníku a fosfátů) z tvrdých zubních tkání jako je zubní sklovina, zubovina neboli dentin a zubní cement. Jde o děj, kdy jsou ze struktury tvrdých zubních tkání vytrhávány součásti krystalků minerálu hydroxyapatitu v důsledku působení kyselin. Kyseliny jsou v ústech produkovány bakteriemi zubního povlaku. Tyto bakterie jsou schopné štěpit a metabolizovat přijaté cukry ze stravy, ze kterých získávají jednak energii, jednak je dokáží přeměňovat na výše zmíněné kyseliny.

Po každém jídle tedy v ústech vzniká kyselé prostředí a dochází k demineralizaci zubních tkání. Jakmile je ukončen příjem stravy, dojde přirozeně vlivem sliny opět k postupné neutralizaci prostředí v ústech. Minerály, které byly uvolněny ze zubního povrchu jsou do něj opět ze slin navraceny a dochází k remineralizaci. Je nutné, aby demineralizace a remineralizace byly v rovnováze. Není-li tomu tak a převažuje-li deminerazlice, dochází s postupem času k tvorbě zubního kazu. Ten se ve svých počátečních fázích provejuje pouze jako tzv. počáteční demineralizační léze, které může být ještě zastavena či zpětně remineralizována. Pokud dojde k jejímu zvětšování, zejména pokročí-li zubní kaz do dentinu, je již nutné ošetřit zubní kaz zubním lékařem.